pondělí 11. června 2012

Zas ten Labák...

Písku bylo možná za posledních pár měsíců až moc. Cesty kde jde člověku o život, případně těžce o zdraví se musí prokládat sem tam čistě sportovním výkonem. Kam jinam jet než do Labáku...

Když se řekne sportovní oblast je to v podstatě věc názoru. Sportovní cesty, kde člověk traverzuje stěnou ve výšce téměř 15m po oblých negativních lištách s jediným jištěním, který představuje pochybná erárka, umístěná tak dobře že vás to při případném pádu kyvadlem rozmetá na kusy o přilehlou stěnu, jsou snad jenom v Labáku. Konkrétně cesty "Pleťová maska" nebo "Tváří v tvář" tento typ sportu přesně definují. Řekl bych že přesto že tuto oblast někteří klasičtí lezci považují za takzvané "klettern garten" některé cesty jsou opravdu psycho pekla. 

Ranní probuzení

Dost blbých keců, cesty si hold musí člověk vybírat a nemůže nalézt jen tak do něčeho. Naprosto epesní linkou na levém břehu je Dočasné zrychlení, VIIc které člověka vnoří do krás čistě sportovního pískovcového lezení. Maglajzu je tady jako na vápně po útoku top-rope šontáků, což trošku kazí dojem z panensky krásné stěny. S jištěním je to na místní poměry celkem fajn ovšem strachem se mi klepaly expresky na sedáku. Musím ale uznat že lezecké počiny některých děvčat mi v poslední době vyráží dech (viz. fotka)

Maky v dočasném zrychlení

Těžko definovatelné znechucení zažije člověk když naleze do cesty "Rozum v pytlíku VIIIc" v celé stěně je asi 6 borhákú, maximálně 5 chytů a celou cestu člověk padá zádama na protější stěnu, co víc si přát. Naštěstí lze z cesty uniknout vlevo do krásného pilíře se třemi kruhy. Na spravení chuti je naprosto vhodná cesta "Hlavu vzhůru" na blueberry hill. Tuhle linku jsem lezl už asi desetkrát ale pokaždé mě maximálně uchvátí. Pokud chcete uspokojit přítelkyni co nemá ráda silové lezení, je tohle ideální varianta. 


Výlezový sokolík, na jehož konci je dodaný BH, je třešínkou na dortu na závěr položené chytovaté hranky

Nechť si slečny tahají "Špinavou holku" o které lze říct že je odjištěná tak že je to až nuda. Ale skláním se před výkonem Šárky a to "Kominické štětky VIIc" na Kominickou stěnu, krásný technický lezení přes 3 BH mě trošku překvapilo, do čeho jsem tu chuderu Šárku nahnal?! Vyběhla to krásně ladně technicky ale co já bych tam dělal bez zalomení prstů na ruby a parádní žáby v rajsbase se spárou.

Šárka před krásným on sight přelezením Kominických štětek

Nedělní ráno mně vrtá hlavou nápad nahlídnout do anální temnoty. Zní to hrozně ale skutečně se tak jmenuje jedna cesta, a to komín. Do čehosi podobnýho komínu jsem nalezl cvakl erárku ale po borhácích ani památky. Tak jsem z těch sra.ek zase slezl špinavej a sedřenej jak zakopanej horník. Mírně nespokojenou Šárku, která se mi v mysli tajně smála jsem uspokojil krásným VIIc na tři délky. Cesta Wellcome to Mordor čítá asi 10 borháků, spáry, traverzy, rajbáky, pečený rajbáky, pečený traverzy, krásný převisy po ostrých lavórech, no prostě krása. 

Výhled ze štandu

Deštivé odpoledne ukončíme cestou "Pleťová maska" na Tvář, popis viz. výše. Znovu připomínám, krásný lezení ale docela peklo. Určitě se stavte na parádní Labužnické párky ke Kosťovi a zapijte to Bernardem Jantarem. Tak zas někdy v Labáku...

Letní výzdoba

Pohled na Jeptišku z Náhorní strany


Žádné komentáře:

Okomentovat