Taky na lyže trochu

Včelaři v Česku přes zimu především kvůli nemoci varroáze přišli zhruba o 35 procent včelstev, vyplývá z předběžných odhadů Českého svazu včelařů (ČSV). Epidemie je podobná té ze zimy mezi roky 2007 a 2008, při níž zahynula třetina včel.

Magazín týden.cz

Bohužel, lidstvo dospělo tak daleko, že bez uměle udžovaných včelstev, by tento významný opylovač vyhynul a to vlivem včelího moru. Toto obávané bakteriální onemocnění včelích larev přenáší především divoká včelstva žijící ve městech. Nutno však podotkout, že tento fakt nemá s předchozím odstavcem příliš společného.

Tragicky špatná zima však faktem je, a je k zamyšlení.  Poněvadž všechno souvisí se vším i tohle mi vrtá hlavou. Šlapajíce blátem do kopce s lyžemi v ruce přemýšlím nad tím zda je v silách jedince alespoň mírně snížit důsledek působení lidstva na této planetě. Vždy když mě přepadne tato existencionální krize, tak mě naštěstí čeká několik desítek hodin dobrodružství, které mě úspěšně pomáhá zapomenout na realitu.

 Skoro celá posádka

Ve 4:00 deštivého sobotního rána mi zvoní budík, sedám do auta a potkávám se s ostatními členy výpravy. Vedoucí expedice jasně určil směr. Tedy Dümlerhütte. Přibližně v 10:00 vyrážíme pěšmo z Rossleithenu s lyžema na chatu. Po třech hodinách chůze se ubytováváme v příjemném prostředí chaty. První pojezd není úplně ideální, po dlouhé době na lyžích, nění to úplně ono, ale dáváme ještě dva bájo pojezdy v mírně slehlém prašanu. Nevyspání z předešlé noci je znát. Na chtě nás čeká bájo večeře. Peněz jak želez, ale je to lukcus! Pivo za 4e trochu bolí, ale chutná. 

Druhého dne se probouzíme do slunečného počasí a plány jsou jasné. Dát si jeden prádní pojezd z hřebene vedle chaty, potom na Stubvingipfel, nebo co... což je nádherný kopec s několikaset metrovou kolmou stěnou, potom na Rotewand a z něj dlouhý pojezd lesem pod chatu.

Na tu bídu, to byla víc než parádní lyžovačka.

Počasíčko...

 Unsere kleine papagai