Šabľe

Po pětidení návštěvě domova vypínám motor na zasněženém parkovišti. Když vystoupím přemýšlím jestli jsem vůbec byl doma.... Je to realita nebo sen? Opakovaně podstupuji známé utrpení? 

Dál slyším už jen křoupání čerstvé sněhové pokrývky a ukrajuji první kroky ze známé cesty. 
Teploměr říká -9°C.

Šavle... Stoupem volně vylezená známá hákovačka. Zní to jako výzva, ale klasifikace v průvodci 6- A4, uchu zas tak nelahodí. Stoupa oznámkoval M7. Za pokus to stojí.

Výměna ponožek před nástupem se osvědčila jako jedna z nejlepších věcí

Ráno se hrabeme sněhovou peřinou k Ušaté veži. Sníh po pas teplota kolem nuly, všechno mokrý, těžký a tak. První délka připadá na mě, ono je to snad už tady převislý...! jištění bych si vzhledem k obtížím představoval bohatší, ale co už. Druhou délku jde Pozdrav, začínám chápat proč to nemá opakování. Žalostné vzdychy střídají ostré nadávky. V klíčovém místě je sice erární hex, ale zapoměli jaksi namontovat chyty. Za dvě hodiny sedíme na štnadu vcelku vyčerpáni a přemýšlíme co dál. Pouštím se do třetí délky, avšak ne uplně správně, místo vizuálně nelezitelného koutku se pouštím do prakticky nelezitelné plotny. Ta mě vyškolí natolik že už nejsem schopen dalšího postupu. Pro dnešek to balíme, ráno moudřejší večera.

Třetí délka

Další den je přístup k uchu poněkud příjemnější. Je mi jasné, že bude potřeba trochu odhodlání k průstupu zmíněného koutku. Poté co zatluču skobu za lokr a jednu vypůjčenou jedničku do nepatrné spáry, začínám chápat, že zpátky na štand už jen tak neslezu. S vykulenýma očima se pouštím do převislého výšvihu, pak už jen opatrný traverz a další délka dobyta.

Následuje klíč za M7, taková typická adšpašská převislá širočina, kterou Pozdrav vzlíná jak dým. Erární nýty pro pocit vzdušnosti radši vynechává a sune se vzhůru. Několikrát mě obšťastní salvou kamenů a sem tam se i trefi. Další délka v podobě převislého šrotu s vyklajícíma se skobama čeká na mne. M5 si představuju trochu jinak, zřejmě přichází únava. 

M7 – klíčová délka

Furt je ta mrcha převislá a setsakramentsky to šťaví! Pozdrav jaksi přelézá nelezitelné nejistitelné lehce převislé úseky, což zůstává mimo mé chápání. Poslední délku dělíme na dvě, takže ještě několik nepříjemných výšvihů přes sněhové police. Už ani nevnímám co držím, hlavně že Ušatá veža je na dosah.

Kachňáky

Jestli mě smysly nešálí tak to bylo první opakování Stoupova kruto-přelezu a ještě k tomu OS!! Skvělé dvoudenní dobrodružství v převislém šrotu zakončíme oslavným panákem a běžíme domů. Do tater se nejmíň dva týdny nechystám!

Jako vždy do tmy...